Vyučujeme na tyto dechové nástroje

Zobcová flétna se spolu s ostatními flétnami řadí historicky mezi nejstarší hudební nástroje. První zmínky nacházíme již na jeskynních malbách. Největší obliby dosáhla v 16. století, později byla vytlačena flétnou příčnou a znovu objevena až na počátku 20. století. Řadí se mezi dřevěné dechové nástroje a zahrnuje celou rodinu od flétny sopraninové až po basovou, zpravidla v laděních C a F.

Zobcová flétna se v naší zemi těší stále větší oblibě. Nejinak je tomu i na naší škole, o čemž svědčí i počet přijímaných žáků. K zájmu o zobcovou flétnu zajisté přispívá i její široké uplatnění v komorních souborech, zabývajících se interpretací barokní a renesanční hudby, ale lze ji použít také v jazzové a populární hudbě.

Naše škola nabízí studium zobcové flétny s uplatněním v sólové i komorní hře a jako přípravný nástroj pro ostatní dechové nástroje. Ke studiu na zobcovou flétnu se přijímají žáci od šesti let, ale i mladší (předškolní děti), kteří splňují fyzické i mentální předpoklady a kteří projeví zájem o studium hry na daný nástroj.

Vyučující

Havelka Bohumil

Havelka Bohumil


Zobcová flétna, trubka, bicí, kytara

Kolářová Veronika, Mgr.

Kolářová Veronika, Mgr.


Zobcová flétna, příčná flétna

Kubíčková Gabriela, Mgr.

Kubíčková Gabriela, Mgr.


Zobcová flétna, klarinet

Mynářová Karolína, Mgr.

Mynářová Karolína, Mgr.


Zobcová flétna, hoboj

Pavlíková Blanka

Pavlíková Blanka


Zobcová flétna, lesní roh

Rubešová Alexandra, Mgr.

Rubešová Alexandra, Mgr.


Zobcová flétna, příčná flétna, nauka o hudbě

Václav Lukáš, MgA.

Václav Lukáš, MgA.


Zobcová flétna, pozoun, tenor, baryton, tuba

Vepřek Lubomír

Vepřek Lubomír


Zobcová flétna, trubka, bicí

Příčná flétna patří do velké rodiny fléten, kam spadají flétna zobcová, panova flétna, různé pískací vázy aj. Historicky se flétny řadí mezi nejstarší hudební nástroje. První zmínky nacházíme již na jeskynních malbách. O příčné flétně (flauto traverso) jako takové můžeme poprvé mluvit až od 16. století, kdy nahradila do té doby velmi oblíbené flétny zobcové. V této době byly příčné flétny vyráběny ze dřeva, proto
zařazení do dřevěných dechových nástrojů. U prvních nástrojů byly otvory vrtány podobně jako u fléten zobcových (nebyla ještě vyvinuta tzv. mechanika) a stejně jako u zobcových fléten se zde používaly tzv. vidličkové hmaty, což nebylo vhodné pro stále vzrůstající technickou obtížnost. Také silou zvuku flétna nedostatečně naplňovala představy své doby. Tyto nedostatky se muzikanti – převážně flétnisté – snažili odstranit přidáváním mechanických komponentů až po vyvinutí tzv. Böhmovy flétny, která se s menšími obměnami používá do dnešní doby.

Příčná flétna se v naší zemi těší stálé oblibě. K zájmu o ni zajisté přispívá její široké uplatnění nejen v sólové, ale i v komorní a orchestrální hudbě (symfonické, dechové). Díky novým zvukovým možnostem a
technikám hry se stále více uplatňuje v jazzové i populární hudbě.

Naše škola nabízí studium příčné flétny s uplatněním v sólové, komorní a orchestrální hře a také studium na příbuzný nástroj – pikolu. Díky širokému uplatnění žáků ve školních tělesech a hlavně jejich využití při různých kulturních akcích pořádaných městem a blízkými obcemi, je studium na příčnou flétnu na naší škole stále velmi oblíbené.

Vyučující

Kolářová Veronika, Mgr.

Kolářová Veronika, Mgr.


Zobcová flétna, příčná flétna

Rubešová Alexandra, Mgr.

Rubešová Alexandra, Mgr.


Zobcová flétna, příčná flétna, nauka o hudbě

Klarinet je dřevěný dechový nástroj, který se postupným historickým vývojem vypracoval do dnešní podoby až v 18. století, ale od počátku si získával značnou oblibu jak u skladatelů a interpretů, tak u posluchačů.

Klarinet je nástroj velmi širokého uplatnění, který má své místo v komorní, symfonické, dechové, lidové, taneční a džezové hudbě a je samozřejmě také sólovým nástrojem. Tyto výhody jsou tím, proč je i v dnešní době stále vyhledávaný žáky na základních uměleckých školách.

Při studiu hry na klarinet je třeba brát ohled na to, že hra na tento nástroj klade určité nároky na hudební a fyzické dispozice každého hráče. Důležité je především správné dýchání, tvoření tónu a intonace.
Cesty k dosažení všech dovedností mohou být různé. Žáci se postupně učí zvládnout technické a výrazové prostředky a jejich nejbližším uplatněním je hra v komorní hře a později hra v orchestru. Hra obohacuje jejich citové vnímání a rozvíjí nejen všechny složky hudebních schopností, ale také estetické cítění.

Saxofon je jednoplátkový nástroj s kónickou trubicí, který byl vynalezen přibližně roku 1840 belgickým nástrojařem, flétnistou a klarinetistou Adolphem Saxem. Ačkoliv již na začátku 40. let zkonstruoval saxofony hned v několika velikostech, nástroj mu byl patentován až 28. června 1846, a to na 15 let. První představení saxofonu veřejnosti proběhlo v Bruselu v roce 1841, jednalo se o basový saxofon laděný v C. Původním záměrem Adolpha Saxe bylo vytvořit 14 typů saxofonů, realizovány byly jen některé.

Není známo, co inspirovalo Saxe k vytvoření saxofonu, ale s největší pravděpodobností se pokusil nasadit klarinetovou hubičku na ofikleidu, což vytvoří nástroj se saxofonovým zvukem. Jeho záměrem bylo zkonstruovat zcela nový dechový nástroj, který by zněl dobře v nízkých polohách a který by kombinoval dobrou ovladatelnost dřevěných nástrojů s masivním a razantním tónem žesťových nástrojů.

Nástroj byl původně navržen pro potřeby klasických symfonických orchestrů, skladatelé ho ale dlouhou dobu prakticky ignorovali – v menší míře se prosadil jen u vojenských kapel. Masově se rozšířil až od nástupu jazzu na přelomu 19. a 20. století. Klarinet je dřevěný dechový nástroj, který se postupným historickým vývojem vypracoval do dnešní podoby až v 18. století, ale od počátku si získával značnou oblibu jak u skladatelů a interpretů, tak u posluchačů.

Saxofon je stejně jako klarinet nástroj velmi širokého uplatnění, který má své místo v komorní, symfonické, dechové, lidové, taneční a jazzové hudbě a je samozřejmě také sólovým nástrojem. Tyto
výhody jsou tím, proč je i v dnešní době tak vyhledávaný žáky na základních uměleckých školách.

Při studiu hry na saxofon je třeba brát ohled na to, že hra na tento nástroj klade určité nároky na hudební a fyzické dispozice každého hráče. Důležité je především správné dýchání, tvoření tónu a intonace. Cesty k dosažení všech dovedností mohou být různé. Žáci se postupně učí zvládnout technické a výrazové prostředky a jejich nejbližším uplatněním je hra v komorní hře a později hra v orchestru. Hra obohacuje jejich citové vnímání a rozvíjí nejen všechny složky hudebních schopností, ale také estetické cítění.

Vyučující

Effenbergerová Libuše, dipl. um.

Effenbergerová Libuše, dipl. um.


Zobc. flétna, klarinet, saxofon

Kubíčková Gabriela, Mgr.

Kubíčková Gabriela, Mgr.


Zobcová flétna, klarinet

Vyučující

Mynářová Karolína, Mgr.

Mynářová Karolína, Mgr.


Zobcová flétna, hoboj

Vyučující

Mynářová Karolína, Mgr.

Mynářová Karolína, Mgr.


Zobcová flétna, hoboj

Trubka je dechový žesťový nástroj, který ze všech v současnosti používaných žesťových nástrojů dosahuje vůbec nejvyšších tónů. Současné nástroje jsou chromatické, čili umožňují hru všech dvanácti tónů chromatické stupnice.

Těší se u nás stálé oblibě. Nejinak je tomu i na naší škole, o čemž svědčí i počet žáků studujících hru na trubku. K zájmu o tento nástroj zajisté přispívá jeho široké uplatnění jak v komorních souborech, tak ve velkých orchestrech (symfonických, dechových), lze ji rovněž uplatnit také v jazzové i populární hudbě. Naše škola nabízí studium hry na trubky s uplatněním v sólové, komorní a orchestrální hře a také studium na příbuzný nástroj – křídlovku. Díky širokému uplatnění žáků ve školních tělesech a hlavně jejich využití při různých kulturních akcích je studium na trubku na naší škole oblíbené. Ke studiu na trubku se přijímají žáci, kteří splňují fyzicko–psychické předpoklady. Mladší děti, které nesplňují fyzické předpoklady hry na trubku, jsou vedeny na přípravný nástroj, kterým je zobcová flétna.

Vyučující

Havelka Bohumil

Havelka Bohumil


Zobcová flétna, trubka, bicí, kytara

Komárek Vít

Komárek Vít


Trubka, bicí

Vepřek Lubomír

Vepřek Lubomír


Zobcová flétna, trubka, bicí

Lesní roh, jak jeho název prozrazuje, sloužil původně k vytrubování signálů a později i ke hraní fanfár při lovu zvěře. Jako dechový žesťový nástroj prodělal od 18. století, kdy byl zaveden do orchestru, několik zásadních změn, od přirozeného nástroje v různých velikostech a laděních, až po postupné přidání čtyř ventilů a vznik dvojitého lesního rohu.

Tón lesního rohu je mnohobarevný. Je vněm krása i jas, měkkost i sonorita. Dobře se jím vyjadřuje slavnostní nálada, ale i smutek elegických nálad.

V novodobých dějinách hudebních nástrojů je lesní roh považován za nástroj spojující lyrický charakter dřevěných dechových nástrojů s heroickým patosem nástrojů žesťových. Tato schopnost mnohotvárnosti a bohatého výrazu s sebou však nese velké nároky na schopnost hráče zvládnout technické obtíže nástroje. O to více je důležitá funkce pedagoga, který v maximální míře usnadňuje žákovi zpřístupnění krásy nástroje.

K výuce hry na lesní roh jsou přijímáni žáci, kteří projeví zájem o hru na lesní roh a mají základní hudební a fyzické předpoklady.

Při vyučování přistupujeme k práci se žákem podle jeho individuálních možností a schopností, čemuž je přizpůsobena struktura vyučovací hodiny. Podporujeme v žákovi iniciativnost, vedeme jej k hudební představivosti a samostatné práci, k správnému postupu při cvičení a ke kritické sluchové sebekontrole.

Naší snahou je, aby žák odcházel z hodiny s jasně vytyčeným cílem a aby jeho práce doma i ve škole byla cílevědomá i radostná a přinášela mu pocit uspokojení.

Vyučující

Pavlíková Blanka

Pavlíková Blanka


Zobcová flétna, lesní roh

Tenor a baryton jsou žesťové nástroje střední zvukové polohy, u nás nejvíce spojované s klasickou českou a moravskou dechovkou. Tenor a baryton jsou vhodné jako přípravný nástroj pro snižcový pozoun, ale také se mohou vyučovat samostatně jako rovnocenný nástroj ukončený absolventským koncertem. Rozdíl mezi tenorem a barytonem je ve velikosti korpusu. Tenor má užší menzuru, hraje ve vyšších polohách a píše se v houslovém klíči. Baryton má menzuru širší, hraje ve středních a nižších polohách a notuje se v basovém klíči.

Vyučující

Václav Lukáš, MgA.

Václav Lukáš, MgA.


Zobcová flétna, pozoun, tenor, baryton, tuba

Snižcový pozoun tenorový je nástroj dnes všeobecně používaný v hudební praxi v symfonickém orchestru, v taneční a populární hudbě i v hudbě dechové. Vznikl z původní jednoduché fanfárové trubky v 15. století. Díky své konstrukci je jediným dechovým nástrojem, který může hrát absolutně čistě v jakémkoli ladění. Na rozdíl od pístového trombonu používá pozoun ke změně výšky tónu snižec, používá se 7 poloh snižce. Notace se zapisuje v basovém klíči. Pro zahájení studia hry na tento nástroj je vhodný věk zhruba 12 let. K ovládání nástroje je však nutná dostatečná délka paží, která ve věku 10 let může chybět, proto je tedy třeba využít věkového období 10 – 11 let k výuce na příbuzný dechový nástroj téže rejstříkové polohy, např. tenor nebo baryton.

Vyučující

Václav Lukáš, MgA.

Václav Lukáš, MgA.


Zobcová flétna, pozoun, tenor, baryton, tuba

Tuba patří do skupiny dechových nástrojů žesťových. V praxi se nejčastěji používají nástroje  v ladění B nebo F. V roli basového nástroje má tuba nezastupitelné místo především v dechových orchestrech, žesťových komorních souborech, uplatňuje se ovšem také jako nástroj sólový. V podmínkách ZUŠ je vhodný věk pro zahájení studia mezi 10 až 15 lety s ohledem na přiměřenou fyzickou vyspělost žáka. Vhodný přípravný nástroj je zpočátku zobcová flétna, později baryton.

Vyučující

Václav Lukáš, MgA.

Václav Lukáš, MgA.


Zobcová flétna, pozoun, tenor, baryton, tuba

Důležité informace

V Y H L Á Š K A  Základní umělecké školy Zábřeh, Školská 349/9,  789 01  Zábřeh,

tel. 583 412 022, e-mail: zus@zus-zabreh.cz

Stanovení základních sazeb úplaty za vzdělávání pro jednotlivé obory

platných pro II. pololetí školního roku 2018/2019

HUDEBNÍ  OBOR

I. Individuální výuka

  měsíčně měsíčně  se slevou pololetně pololetně  se slevou
Hra na nástroj     250 Kč 200 Kč 1 250 Kč 1 000 Kč
Sólový zpěv 250 Kč 200 Kč 1 250 Kč 1 000 Kč
Žáci výdělečně činní ( SPD) 500 Kč xx 2 500 Kč xx

 

II. skupinová výuka

  měsíčně měsíčně  se slevou pololetně pololetně  se slevou
Hra na nástroj     230 Kč 184 Kč 1 150 Kč 920 Kč
Žáci výdělečně činní ( SPD) 230 Kč 184 Kč 1 150 Kč 920 Kč

 

VÝTVARNÝ  OBOR

Studijní zaměření měsíčně měsíčně  se slevou pololetně pololetně  se slevou
Komplexní výtvarná tvorba 170 Kč 136 Kč 850 Kč 680 Kč
Žáci výdělečně činní ( SPD) 400 Kč xx 2 000 Kč xx

 

TANEČNÍ  OBOR

Studijní zaměření měsíčně měsíčně se slevou pololetně pololetně se slevou
Pohybová tvorba 150 Kč 120 Kč 750 Kč 600 Kč
Žáci výdělečně činní ( SPD) 300 Kč xx 1500 Kč xx

 

LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR

Studijní zaměření měsíčně měsíčně  se slevou pololetně pololetně  se slevou
Dramatická a slovesná tvorba 100 Kč 80 Kč 500 Kč 400 Kč
Žáci výdělečně činní ( SPD) 300 Kč xx 1500 Kč xx

 

Číslo účtu školy: 58 99 67 02 07 / 0100

SLEVY A DALŠÍ ÚPRAVY úplaty za vzdělávání:

Sociální a zdravotní slevy, splátkový způsob platby nebo odklad platby stanovuje na základě písemné
žádosti a předložených dokladů pro jednotlivé případy ředitel školy.

ÚPLATA ZA VZDĚLÁVÁNÍ za I. pololetí školního roku 2018/2019 musí být uhrazena nejpozději do 28. února 2019.

V Zábřehu dne 4. ledna 2019

Mgr. Pavel Doubrava, ředitel ZUŠ Zábřeh

  • v budově Školská 349/9, Zábřeh
  • ve Štítech ve třídě ZUŠ
  • v Postřelmově, Olšanech, Bušíně a Jedlí ve třídách ZŠ